Kajsa Dahlberg & Khalil Joreige
Diskuzní panel II
Diskuze mezi Kajsou Dahlberg a Khalilem Joreige v rexlexi jejich výstav v huntkastner a tranzitdisplay, zaměřená na otázky křehké temporality mezi analogovým a digitálním médiem, jejich ukotvení v konkrétních dobových kontextech a překonávání těchto hranic. Dahlberg představí svůj nový dlouhodobý projekt archivace mentálního i fyzického pohybu v prostředí internetu zachyceného 16mm filmem, který prezentuje na pražské výstavě „In My Sight, Every Day; In My Hands, Every Day“. Joreige osvětlí kontext výzkumu spamových emailů ve vztahu k historickému modelu Jeruzalémského dopisu, který společně s Joanou Hadjithomas realizovali od konce 90. let a završili výstavním projektem “I Must First Apologize…” a publikací “The Rumors of the World: Rethinking Trust in the Age of the Internet”.
Diskuzi moderuje kurátor výstav Jen Kratochvil.
Anglicky, tlumočení není zajišteno.
––
Kajsa Dahlberg
je vizuální umělkyně a od září 2016 výzkumná pracovnice Královského institutu umění ve Stockholmu. Ve své umělecké tvorbě se Dahlberg zabývá tím, jak se utváří naše chápání kolektivního. Součástí tohoto přístupu je i zájem o to, jak jsou příběhy vytvářeny a vyprávěny tak, aby podporovaly smysl pro komunitu. Práce Kajsy Dahlberg byly vystaveny na sólových výstavách v Neuer Berliner Kunstverein v Německu, v Muzeu současného umění v dánském Roskilde, v Parra & Romero v Madridu, a v Lunds konsthall a Indexu ve Stockholmu. Její díla se také objevila na skupinových výstavách a bienále, jako je například Bienal do Mercosul v Brazílii, na Based in Berlin v Německu, na Manifestě 8 ve Španělsku a Moderna Museet ve Stockholmu.
Khalil Joreige
je libanonský filmař a umělec spolupracující s Joanou Hadjithomas. Jejich kolektivní práce propojuje tematické, koncepční a formální tendence prostřednictvím fotografií, videoinstalací, filmů a dokumentů. Jejich filmy a umělecká díla rozvíjejí narativy příběhů, které zůstávají mimo zájem převládajícího výkladu historie. Zajímají se o existenci individuálního ve společnostech složených z komunit a o obtížnost života v současnosti. Vedle řady výstav jsou díla Hadjithomas a Joreige k vidění ve veřejných a soukromých sbírkách, například sbírce muzea Solomona R. Guggenheima v New Yorku, londýnského Victoria & Albert Museum, Centra Georges Pompidou a dalších. V současné době jsou nominováni na Cenu Marcela Duchampa.